Tuto část jsem nazval Výuka z toho důvodu, že občas na různých seminářích a setkáních lidi seznamuji se základními jednoduchými pravidly "jak to vlastně funguje" a "proč to tak funguje".
Jak jsem už psal, tak sluneční hodiny mohou ukazovat kromě času také jiné informace. Lze z nich vyčíst také přibližné datum, délku dne, jak dlouho už svítí Slunce, za jak dlouho Slunce zapadne a další. K čemu to může být dobré? No třeba lze vtipným a originálním způsobem označit okamžik, kdy má někdo z rodiny narozeniny, kdy jsou Vánoce, kdy začínají dětem prázdniny a jiné další události.
Z tabulky (nebo grafu) časové korekce lze vyčíst, kolik musíme kdy přičíst nebo odečíst minut, abychom dokázali říct, kolik je "přesně" hodin. On totiž podle Slunce den netrvá vždy přesně 24 hodin. To jen lidé si to tak určili, ale Slunci neporučíš. To si bude svítit podle svého :)
Takže například v únoru je potřeba přičíst přibližně 14 minut a koncem října zase musíme odečíst přibližně 17 minut. Tedy rozdíl mezi nejkratším a nejdelším dnen v roce je přibližně 30 minut.
Na tomto papírovém modelu ukazuji, jak vypadají sluneční hodiny na různě orientovaných stěnách domu.
Polos, ukazatel, má stále stejný směr, jen čáry mají jiný směr. Jejich směr je dán právě natočením stěny nejen ve
východo-západním směru, ale také v kolmém směru (tedy jak až moc je nebo není zeď svislá).
Rovníkové sluneční hodiny jsou správně oboustranné. Tato "vrchní" část je nasměrovaná k severu a lze na ní pozorovat stín od jarní do podzimní rovnodennosti, tedy v létě. Když je Slunce v zimním období tzv. pod rovníkem (od podzimní do jarní rovnodennosti), svítí Slunce na spodní část desky hodin. Tam jsou čáry směrované stejně.
Kruh je rozdělen rovnoměrně na 24 stejných částí, jako je 24 hodin v jednom dni. Úhel mezi hodinovými čarami je 15o.
O jarní rovnodennosti bude Slunce vycházet tak, že jeho stín bude na čísle 6 a zapadat se stínem na čísle 18. O letním
slunovratu bude ale Slunce při východu vrhat stín na číslo 4 a při západu na číslo 20. Budeme-li ale koukat na hodinky, kde
bude letní čas, tak to bude v 5 a ve 21 hodin. O podzimní rovnodennosti bude situace stejná jako na jaře, tedy v
6 a v 18 hodin.
V zimním období (mezi podzimní a jarní rovnodenností) je stín vrhán na spodní stranu desky. "Nejkratší" den je o zimním slunovratu a tehdy se stín nachází mezi čísly 8 a 16. Den tedy trvá přibližně 8 hodin.
Dalším funkčním modelem jsou takové 4 druhy hodin v jednom. Vodorovné a svislé hodiny, potom polární (to je ten úzký šikmý proužek
s čísly 10 až 14) a nakonec rovníkové (kolečko s 24 výsečemi). Dále je vidět na vodorovné ploše také graf korekce času pro jednotlivé
části roku.
Nedávno jsem se se synem díval na Večerníček. Dávali první díl seriálu Ťuk a Bzuk. Dva čmeláčí kluci chtějí přibít Sluníčko
na oblohu, aby nikam neutíkalo. Potkají včelku Alku a ta jim říká, že to je špatné. Prý by "stály sluneční hodiny a broučci
by nepoznali kdy je půlnoc a kdy poledne". Ta půlnoc pobavila i synka, ale mě se na těch hodinách něco nezdálo.
No jasně, takhle by to na české louce nefungovalo. Tyhle večerníčkové pařezové hodiny by byly na jižní polokouli.
